Dějiny a kultura

První uhlídaný záznam o Privlace je doklad od 10. dubna roku 1296. Tohoto dne Ivan ze Zadru poprosil notáře ze Zadru Tarallo Henrika, aby mu sepsal závěť, ve které se mimo jiné uvádí: Vinea mea de Privlaka – můj vinohrad ve Privlace.

O bohatých dějinách Privlaky svědčí i četné arheologické nálezy a pozůstatky sakralních objektů, mezi kterými jsou:
Kostel Sv. Barbory (Crkva Sv. Barbare) ze 13. st., která se nachazí u vesničky Grbići na severní straně od silnice, která z Ninu vede do Privlaky, zbytky církve Sv. Kateřiny ( Sv. Kata) ze 14. st., která se nachází na menším kopci uprostřed vinohradu, kolem 1 km severněji od Sv. Barbory , označená je i na dvou mapách , topografické z r. 1675 a na Coronellijevé mapě z r. 1678.

Kostel Sv. Víta (Crkva Sv. Vida) ze 14. st. je jediný starší uhlídaný kostel na privlackém poloostrově a byla farním kostelem osady Kupara. Sv. Vít je ochráncem lékárníků, pivovarníků, tanečníků, herců, hluchoněmých. Zůstala polním kostelem a dnes se v ní koná Služba Boží jenom na svátek Sv. Víta 15. června.

Farní kostel Sv. Marie (Župna crkva Sv. Marije) z 19. st. umístěn je na někdejší periferii vesnice a právě se z tohoto důvodu našel na hlavní, dnes asfaltované silnici na neohrazeném čistém prostoru. Na hlavním se oltáři nachází zajímavý obraz z cyklu Mariina života. Ikdyž nepatří mezi vrcholná díla barokních mistrů, obraz je zajímavý právě svou barokní narativitou. Farní kostel Sv. Marie patří mezi nejkrásnější exempláře původní klasicistické arhitektury v Dalmácii.

Od ostatních církví v oblasti Privlaky všelijak je třeba připomenout i kostel Sv. Petra ( crkvu Sv. Petra) ze 17.st. a kostel sv. Kristofora (r. 1398), od kterých dnes nic není viditelné.
Staré církve Privlaky, jako stavitelské dědictví, ikdyž ve chabých zbytcích, zrcadlí kluturu křesťanských staletí a dnes se před námi objevují jako jedinečná stavba, která se stavěla a dostavovala generacemi.